XII. The Daily Stoic
Často se mě ptáte, jak jsem se vůbec ke stoické filosofii dostal, jak mě napadlo se v roce 2021 zabývat něčím takovým, jako je dva a půl tisíce let starý filosofický systém. Zároveň už delší dobu mám v plánu představit zde pozoruhodný americký projekt The Daily Stoic. A vzhledem k tomu, že odpověď na to prvé souvisí s tím druhým, s radostí využiju tohoto oslího můstku pro tuto, dvanáctou, episodu Poikíle Stoá.
Jak jsem se tedy dostal ke stoické filosofii? Velmi prostě — a zároveň naprostou náhodou. To je ale přirozený běh života; myslím si ostatně, že ty nejlepší a nejzajímavější události, které se nám v životě přihodí, bývají velmi často výsledkem právě náhody. V každém případě jde o náhodu velmi dobře načasovanou, jen několik hodin před začátkem nového roku jsem totiž narazil v kamarádově knihovně na The Daily Stoic Journal. I kamarád k němu přišel naprostou náhodou, když jej kdysi kdesi našel, ale to už je jen taková třešnička... The Daily Stoic Journal mě zaujal ne tím, že je stoický, ale tím, že má v názvu deník. Asi už jsem to zmiňoval v některé z předchozích episod, deník si píšu už více než dekádu, a tak mě kniha s deníkem v názvu zaujala. Ukázalo se nicméně, že nejde o praktickou příručku k psaní deníku, nýbrž o tři sta šedesát šest otázek rozdělených do dvaapadesáti tematických okruhů, které všemožným způsobem vycházejí ze stoické filosofie a vedou k její praktické aplikaci v našich běžných životech.
Anotace The Daily Stoic Journal uvádí, že deník nabízí prostor pro ranní a večerní zamyšlení, společně s radami pro zapojení této starověké filosofie do našich životů ve 21. století. Každý týden čtenář objeví konkrétní stoickou praktiku, vysvětlenou a uvedenou souvisejícími citáty, která jej povede k hlubšímu zamyšlení a její aplikaci, každý den čtenář zodpoví otázku, která mu pomůže zhodnotit svůj postup. To je, když jsem v rámci překladu vypustil většinu bizarních adjektiv směřovaných spíše na amerického čtenáře, vcelku výstižné. The Daily Stoic Journal navazuje na knihu Ryana Holidaye a Stephena Hanselmana The Daily Stoic (a je bez ní jen obtížně použitelný, abych pravdu řekl, neboť otázky v The Daily Stoic Journal velmi často na text navazují a bez jeho přečtení nejsou příliš srozumitelné), která nabízí na každý den citát z klasických stoiků — většinou Senecy, Marca Aurelia, Epiktéta, ale i Zenóna z Kitia, Kleantha nebo Musonia, doplněný o zamyšlení z tohoto citátu vycházející a nabízející pohled, jak tu kterou myšlenku využít v dnešní době.
The Daily Stoic je obdivuhodný projekt, který v současné době pro popularisaci myšlenek stoické filosofie udělal jako sotva co jiného (pokud tedy pomineme realitu dnešních dnů, která nás pudí k tomu, abychom si neustále připomínali, jak důležité je mít na paměti, co je v naší moci a čemu má smysl věnovat svoji duševní energii, a pro šíření stoických myšlenek tak vytváří naprosto ideální prostředí — podobně, jako je nejlepším argumentem pro monarchii pohled na aktuálního prezidenta), knihy se prodalo přes jeden milion výtisků a zatím byla přeložena do dvaceti jazyků. Co se pak The Daily Stoic Journal týče, psát deník každý den je těžké — pokud se tedy nechcete spokojit s tím, že jako George Orwell budete zaznamenávat počasí a to, kolik vajec vám snesly slepice. The Daily Stoic Journal to nicméně svému čtenáři a zároveň pisateli podstatně usnadňuje tím, že nabízí na každý den otázku, ke které zároveň nabízí přiměřeně krátký prostor pro vlastní psaní. Rovněž se mi líbí, že v každém dni je zde prostor pro zamyšlení ranní a večerní - rámovat svůj den filosofií je povznášející a obohacující, přinejmenším pokud to jeden srovná třeba s ranní a večerní konsumací sociálních sítí, o zprávách ani nemluvě.
Jako určité slabiny The Daily Stoic pak vidím jednak občasné opakování se, ale chápu, že jednak i život je takový, jednak asi není úplně jednoduché dát dohromady 366 naprosto unikátních myšlenek a otázek. Úvahy Holidaye a Hanselma také nejsou vždy úplně hluboké, což sice činí knihu přístupnější, může to ale zároveň způsobit zklamání. Já vás ale varoval, tak případně zklamaní nebuďte. The Daily Stoic také občas v textech navazujících na citáty stoických filosofů tenduje k tomu být spíše self-help příručkou, což není tak docela něco, co bych vyhledával. Zároveň jsem ale ochoten věřit tomu, že právě toto občasné sklouznutí k jednoduchému self-help podstatně pomáhá jeho popularitě a čtenosti.
Navzdory tomu, že zřejmě pro mnohé je právě The Daily Stoic prvním seznámením se stoickou filosofií, já sám bych ji jako to první, co byste měli číst, pokud se o stoicismu chcete dozvědět více, nedoporučil. A to ze stejného důvodu, jako bych za týmž účelem nedoporučil ani Hovory k sobě samému Marca Aurelia, jež jsou myslím též často první stoickou knihou, kterou lidé čtou. Jak Hovory k sobě samému, tak i The Daily Stoic jsou totiž spíše fragmentární než uceleným přehledným výkladem, pokud tedy hledáte, kterou knihu si přečíst jako úvod do stoické filosofie, já bych vám s klidným svědomím doporučil Jak žít dobrý život od Williama B. Irvina. Podrobněji o této knize mluvím v episodě Co číst, v každém případě Jak žít dobrý život nabízí ucelený ale zároveň stručný přehled podstatných stoických myšlenek spolu s praktickými zkušenostmi autora.
Co tedy říci závěrem? The Daily Stoic si rozhodně zaslouží uznání i naši pozornost, neboť jde o projekt, který odvádí dobrou práci jednak v popularisaci myšlenek stoické filosofie, jednak v jejich propojení se současnou dobou. Pokud nad koupí některé z těchto knih váháte, na Amazonu do nich můžete nahlédnout a udělat si tak lepší představu, jak vypadají, jak jsou koncipované, než jako vám mohu já kdy zprostředkovat pouhým slovním popisem. Pokud znáte nějaký podobný projekt, budu rád, když mi o něm dáte vědět.